Euroatlantická civilizace má svoje vztahy k fauně a flóře vyskytující se souběžně s naší existencí. Zaměřím se na faunu, u flóry je to podobné.
V prvé řadě mám na mysli potravu, což je nezpochybnitelně jedna z naprosto základních potřeb žití. Po staletích vývoje jsme dotáhli obstarávání potravy téměř k technologické dokonalosti. Přesto – víme, že ve velkochovech jsou otřesné podmínky pro “chované” živočichy. Existují tajně natáčená videa z amerických velkochovů, potvrzující euroatlantické měřítko provedení velkochovů.
Pak máme škatulku domácí mazlíček, pro představu uvádím čivavu dlouhosrstou, ovšem dnes to může být i mamba zelená… Kontrast mezi životem pejsánka, kočičky, křečíčka v péči paniček a životem slepic v továrně na vajíčka je stěží pochopitelný. (Netuším, jak jsou na tom v kuřích továrnách kohouti). Taky by bylo možné sem zařadit zoologické zahrady, budované zejména pro potěchu lidstva.
Třetí škatulka, co do počtu zřejmě nejrozsáhlejší, obsahuje podskupiny jako škodná zvěř a ptactvo, plevelná ryba nebo otravně chránění živočichové jakožto překážky zemědělského, turistického… průmyslu. Například tetřev hlušec postupně, jaksi jakoby sám od sebe přešel z kategorie sem tam střelená pochoutka (mám na to doma kuchařku) do odvětí otrava.
Samozřejmě lze pořád ještě vidět pobíhat slepice po dvorku, kravky na šumavských loukách nebo srnce za plotem chalupy, poštolku lze spatřit hnízdit v kostelní věži, ale taky zplihlou ve voliéře ZOO Hluboká.
Že se živočichům třetí skupiny trvale zmenšuje prostor pro jejich normální život, o tom snad není pochyb. Vedle většinových představ o trvalém ekonomickém růstu vypadají snahy o ponechávání zlomků katastrů jako tzv. chráněná území bez lidských “doteků” silně podivínsky.
Proto jsou již zřízené instituty typu národní park („velkoplošná“ území) trvale doslova bombardovány. Ztráta možnosti těžit zde užitečné rostliny a zvěř se považuje za fundamentální chybu. Současně se považuje za nutné zpřístupnit moderním turistům atraktivní krajinné scenérie…(to platí nejen pro ČR). Většina lidiček neuznává, že první a třetí živá kategorie (ale i ostatní) má taky jakési svoje normální životní nároky.
Jestliže přístup k položkám 1 a 2 i 3 vyzařuje jasnou silovou civilizační nadřazenost, postoje z poslední doby k těm pouhým okem neviditelným potvůrkám (přičemž u virů nevíme pořádně jestli je to živé nebo ne) ukazují spíš na nedbalky strachu.
Úvod směroval ke kauze Modrý sloup:
Tisková zpráva Správy Národního parku Šumava se týká škatule třetí, brzdy turistického ruchu, tetřeva hlušce:
Z pohledu zbytkové tetřeví populace je rozhodnutí vedoucího odboru státní správy NPŠ a podílejících se biologů naprosto správné. Jak budou reagovat regionální politici, samotná Správa NPŠ a MŽP?
Karel Schneider