Virtuální realita, čili iluze skutečného světa, vytvářená programátory a vnímaná přes různé technické pomůcky, je skutečná realita dneška. Pro turistické účely potřebuje trošku dotáhnout. Základní a dnes již běžné třírozměrné a ozvučené sledování turistických divů světa musí být doplněno moduly VŮNĚ A PACHY, HMAT, CHUŤ, dále POVĚTŘÍ, rekreační LOVENÍ… Určitě lze podobně produkovat i hromadné virtuální výlety za hranice všedních dní.
Žádoucí je souběžné a skutečné namáhání příčně pruhované svaloviny. To lze realizovat běhacími pásy s režimy ROVINA, KOPEC a dvojpásem BĚŽKY. Samozřejmostí musí být režim KOLO a určitě je nutno uvažovat o technickém provedení položek SPLOUVÁNÍ, LÉTÁNÍ a POTÁPĚNÍ. Pot bude ve všech případech vlastní, skutečný. Samozřejmostí budou v přilehlých barech reálné ochutnávky delikates z virtuálních destinací a možnost nákupů suvenýrů, případně loveckých trofejí… Bude možný odběr selfíček, dotvořených přesně na přání klienta pomocí sofistikovaných softwarů a vhodných pro sdílení na sociálních sítích. Je naprosto jasné, že klientela se najde, což prokazují průzkumy chování, zvyků a názorů posbíraných v turistických cílech všech typů z celé Zeměkoule. Centra virtuální turistiky lze snadno umisťovat do každého města a snad i vesnic.
Z tohoto titulu odhaduju pro Šumavu naprosto reálně 95% pokles návštěvnosti a pak by se na území pohybovalo nevirtuálně ročně pouhých 100 000 lidí, kteří prostě virtuální turistiku nikdy neskousnou. U takto podstatně snížených počtů lze uvažovat o bezproblémovém otevření Modrého sloupu. Klidové zóny se nastaví samy od sebe. Nebudou nutné nové rozhledy, parkoviště, restauranty, vleky a lanovky, jako například ta ze Samot u Železné Rudy. Odpadnou konflikty se stráží přírody a na historky typu rozbití hlavy strážce skialpinistou Jiřím B. se bude vzpomínat s úsměvem. Nikoho nenapadne divit se nad palmami nebo tygříkem na Šumavě, stejně jako nad ledním medvědem při safari v kráteru Ngorongoro.
Dubaj
Přínosy budou jednoznačné ve světovém měřítku. Odpadnou rozsáhlé letecké, automobilové a lodní přesuny a více ropy zbude na jiné nesmysly, třeba na další tvorbu mořských ostrovů u Dubaje…Příroda postupně zregeneruje do předturistických časů, na to ještě sílu má i za současného antropocénu. Do dnes turisty přetížených měst se vrátí život bez suvenýrů, předvádění místního folklóru, přijatelné ceny…
Do budoucna bude vhodné vymyslet i virtuální těžbu dřevní hmoty, aby Uniles a.s. a další podobné firmy daly Šumavě pokoj. Také realizovat pouze virtuální stavby…Dopředu je viditelná obrovská úleva stavebních úřadů, tvořičů stavebního zákona a správců tzv. chráněných území. Samotní stavebníci budou moci umisťovat svá stavení kamkoliv a odpustit si dnešní oblbování úřadů (z jejich pohledu sice nedůstojné, ale nezbytné).
Je zde ovšem i odvrácená stránka virtuální turistiky a tou je nepochybně drastické snížení peněžních toků do opouštěných destinací. V České republice se však nemusí obávat svých konců jediný vlekař, hoteliér, výběrčí parkovného, vstupného, stánkař, starosta, dodavatel potravin, Správa NP a CHKO či dřevař: Kompenzace za ušlé zisky snadno zkonstruuje a na místa újmy dopraví naše ministerstvo financí, které má na slovo vzaté odborné kapacity: vždyť kdo jiný například dokáže vymyslet a do života zavést tři rozdílné sazby „Daně z přidané hodnoty“ na pivo…
Karel Schneider