Zásadní průlom ve věci kůrovců: Významný příspěvek vědců ze spolku „Životem hnutí“, kteří zřejmě jako první na světě:
1) přečetli genom šumavského lýkožrouta smrkového (Ips typographus/Sg)
2) souběžně vyvinuli převratnou metodu čtení tohoto genomu.
Četnými srovnáními, které umožňuje zmiňovaná převratná metoda, lze dokázat, že existuje specifický genetický kód právě a jen pro lýkožrouty z šumavských lesů. Oblast jejich výskytu je vymezena pohořím Šumavy a to od nadmořské výšky cca 650 m.n.m. včetně bavorské strany.
Samotná metoda je největším překvapením:
Umožňuje detekci genetických informací hromadně, do výšky 200 m nad terénem a hlavně bez odběru tkání. Veledůležité – genom je určován v reálném čase (zpoždění je řádově v desetinách sekundy). Získané informace se ihned nahrávají do strukturovaných databází. Skener dokáže vylišit i dosud nepřečtené genomy, například lýkožrouta lesklého nebo severního a samozřejmě i lýkožrouty smrkové ze zbytku republiky české i slovenské a v databázích je separovat do rozdílných knihoven. Přitom všem je čtečka velmi jednoduše obsluhovatelná, vhodná do terénu i laboratoří. Zatím existují tři prototypy, dva už pomáhají „mapovat“ Šumavu, zbytek Čech a Moravu, s jedním vyrazili dobrovolníci na Slovensko pod Kráľovu hoľu.
Co se do dneška podařilo zjistit a co to všechno znamená.
V laboratořích „Ústavu pro hospodárnou úpravu lesa“ tak mohli porovnat lýkožrouty smrkové s šumavskou DNA s ostatními smrkovými lýkožrouty. I tato zjištění jsou překvapivá: Ani pod běžným mikroskopem nelze oba poddruhy od sebe rozeznat, laboratorní testy ale odhalily, že poddruh Ips typographus Silva Gabreta (zkráceně snad můžeme použít název „kůrovec SiGa“) má o cca 15% vyšší požerkovou schopnost, je cca 3x množivější (zejména v sesterských pokoleních) a nejvíc šokoval v tzv. letovém mlýnku, kde většina jedinců měla schopnost aktivního doletu v desítkách kilometrů. Proto byl i ve smrčinách Kráľovy hoľy (Slovensko) zjištěn v masivních počtech.
Předseda spolku Martan Kevlar již sepsal s kolegy zásadní článek do vysoce impaktovaného časopisu „Science“, kde již probíhá sice složité, ale jasně kladné recenzní řízení.
Jihočeská a Karlova univerzita se odmítla vyjádřit, stejně tak i Biologické centrum AV ČR. Hnutí Duha, současná Správa NPŠ a další protagonisté šumavského experimentu zarytě mlčí. Jihočeský kraj však věc včas uchopil (má fundované odborné poradce) a jde s výsledky Kevlarovy školy do Rady NPŠ při projednávání zonace.
Všechna data mi poskytl sám předseda Kevlar, s nímž udržuji velmi korektní vztahy, které počaly při vzájemném vysvětlování nejasností kolem doletu kůrovců a to v dobách, kdy musel pracovat přímo samizdatově.
Karel Schneider