Jak šly roky
1785 …………………………. první písemná zmínka o obci Haidl (po r. 1945 název Zhůří)
1945-1947……………….. odsun německých obyvatel
1952 …………………………. zabrání vesnice vojskem ČSR, boření domů, vybudování radiolokačního stanoviště s kasárnami na temeni Huťské hory
1984-1986 ………………. přibyla základna vrtulníků
1990 …………………………. armáda opouští vojenské objekty a ty postupně chátrají
2000 …………………………. urbanistická studie obce Rejštejn při pořizování nového územního plánu (ÚP), nesouhlas Správy NPŠ pro lokalitu Zhůří.
2001-2008 ………………. bezvýsledné tahanice Správy NPŠ s úřady, ministerstvy a soudy při pořizování ÚP Rejštejna, velkou roli sehrály procesní chyby, výsledek podle mínění Plzeňského krajského úřadu: ÚP Rejštejna je platný, avšak schválený v rozporu se zákonem
2009 ………………………… asanace vojenských objektů včetně infrastruktury kromě čtyř důstojnických domků, které přešly do soukromých rukou a slouží k rekreaci
2013 ……………………….. Správa NPŠ (ředitel J. Mánek) vydala souhlas jedné stavbě ve spodní části Zhůří, po změně vedení Správy souhlas zrušen
2015 ……………………….. V rámci pozemkových úprav dochází na Zhůří ke změně vlastnických práv ze státu na soukromé osoby, Roman Kreuziger st. (RK) konzultuje se Správou NPŠ ještě za ředitele Mánka možnost stavění na Zhůří a na základě ústního souhlasu kupuje od různých majitelů 87053 m2 zhůřských pozemků, Správa (ředitel Hubený) reaguje prohranou žalobou na nedodržení předkupního práva
2017 ………………………. RK oznamuje záměr postavit na Zhůří 8 budov a obnovit kapli sv. Václava, budovami zastavěná plocha 2271 m2, zpevněné plochy a terasy 4210 m2, hlavní cíl ekofarmy je chov 25 ovcí, spuštěn proces EIA
2019 ………………………. Správa NPŠ definitivně prohrává soudní spor s RK o předkupním právu, proces EIA ukončen „Závazným stanoviskem“ Plzeňského krajského úřadu, kterým zamítá záměr RK v celém rozsahu. Proti stavbám poslalo svoje argumenty 13 spolků, 3 organizace a stovky občanů, mimo proces EIA proběhla petice „Penziony nebo příroda Zhůří“ s 2754 podpisy
2020 ……………………… RK žádá Správu NPŠ o udělení výjimek podle § 43 a 56 ZOPK pro povolení „zeštíhleného“ stavebního záměru na Zhůří, budovami zastavěná plocha 547 m2, zpevněné plochy terasy 904 m2, hlavní cíl ekofarmy je mozaiková seč, Správa NPŚ zdůvodňuje neobnovení zjišťovacího řízení EIA
2021 ……………………… Správa NPŠ na vnější podnět reviduje své rozhodnutí o zjišťovacím řízení EIA a zamítá obě žádosti o udělení výjimek podle § 43 a 56, RK se neodvolává, Správního řízení o výjimkách se zúčastnilo 7 spolků, výsledek petice „Penziony nebo příroda Zhůří“ byl použit v řízení
Seznam hlavních hříšníků
Na celém případu se naprosto negativně z pohledu ochrany přírody projevili a projevují tito hráči nebo faktory:
1) zastupitelstva obce Rejštejna
2) soudy od okresního, krajského až po Nejvyšší a Nejvyšší správní
3) ministerstvo vnitra a místního rozvoje
4) změny koncepcí Správy NPŠ zejména pod vlivem výsledků parlamentních voleb
5) Správa NPŠ svého času vedená Mgr. Jiřím Mánkem MBA, nositelem medaile „Za zásluhy“
6) Ing. Arch. Doc. Jaroslav Trávníček z firmy Studio A.J.T. Praha s.r.o.
7) Roman Kreuziger starší s firmou Ekopontis (jednatel Ing. Pavel Obrdlík)
8) potenciálně novela stavebního zákona z r. 2021
Komentář
To není zrovna málo. Počátek a základ vězí v zastupitelstvech Rejštejna, která ignorovala a dodnes ignorují písemné nesouhlasy Správy NPŠ se zastavitelností Zhůří. Do her vstupili právníci a právě ti na opačné straně Správy NPŠ dokázali odvrátit pozornost soudů od podstaty sporu, od zákonně deklarované priority ochrany přírody parku. Povedlo se jim to pomocí zpochybňování pojmů “sídelní útvar”, “zastavěná plocha”…, chyb v katastru nemovitostí, když nebyla po pozemkových úpravách znovu zapsána povinnost předkupního práva, poukazováním na souhlas Správy s jednou stavbou, procesních chyb…Správa NPŠ by měla mít svoje právní oddělení s právníky lepšími než protistrany, protože prakticky všechny kauzy končí u soudů.
Není jasné, jak se v Rejštejně vypořádají s povinnou tvorbou nového ÚP (termín dokončení v r. 2022 může být po změně stavebního zákona posunut na r. 2028). Petice prokázala, že i v Rejštejně existují lidé, kteří si nepřejí plevelit Zhůří stavbami. Vysloveně ošklivou úlohu stále předvádí Ing. Arch. Doc. Jaroslav Trávníček
Roman Kreuziger st. na Zhůří moc možností nemá, zdá se. Všechny svoje úmysly už prozradil maskovacími “ekofarmami”. I když přijde s nějakou ještě menší stavbou, musí absolvovat správní řízení o potřebných výjimkách. Jestliže rejštejnští ponechají ÚP v aktuální podobě, každého potenciálního zhůřského stavebníka čeká něco podobného jak se přihodilo R. Kreuzigerovi st. Na rozdíl od Rejštejna je aspoň bývalý cyklista částečně čitelný.
Stále není jasné, jestli dojde k slibované revizi verze stavebního zákona z r. 2021 a která by byla jednoznačně namístě, protože dopad novely na ZOPK je drastický. Soubor změn ZOPK je na 47 stranách. Praktický každý paragraf je nějak obměněn a může se velmi snadno stát, že se do zákona dostane řada chyb neúmyslných nebo i nepovšimnutých špatných úmyslů a jak už známe, těžko opravitelných. (Změnový list ZOPK je na 47 stranách)
“Poslední” slovo
Pořád doufám, že Zhůří se podaří udržet nezastavěné a že se dočkáme silného precedentu pro všechny potenciální šumavské stavebníky, kteří nechtějí respektovat přírodu Šumavy. Pokušení pro stavební hráče určitě není malé, starých základů je na Šumavě dostatek, stejně jako turistů, kteří by vzali nové penziony útokem hned za “své”, liknavých úřadů jakbysmet a ještě ke všemu platí pořád zlaté české pravidlo: nejsnadněji se staví bez stavebního povolení. .
Karel Schneider